Procvičování
Procvičování práce vodicího psa
Po delší době jsem se zúčastnila odpoledního procvičování práce našich čtyřnohých kamarádů. Všichni zájemci, kteří se nahlásili na tuto akci měli přijít v 15:30 na Cejl do klubovny. Já jsem, ale před touto akci byla u lékaře tak jsem na klubovnu přišla až v 16 hodin. Naštěstí to ničemu nevadilo protože cvičitelka Majka někoho měla na procvičování.
Když jsem přišla do klubovny byla tam Lenka a Olda. Olda je Brendv pečovatel, tak jsme byla ráda, že se spolu viděli. Brendička měla neskutečnou radost a málem se zapomněla přivítat s Lenkou. Ale na Lenku nezapomněla a taky se s ní pořádně přivítala. Čekání na cvičitelku jsme si zkrátili povídáním. Po pár minutách povídání přišla na klubovnu Majka se kterou jsme procvičovali všechno možné.Když se mě ptala co bychom potřebovali procvičit odpověděla jsem, že oblékání postroje. Ne že by Brenda nechtěla pracovat ale něco jí vadí na nasazování postroje. Vždycky se tak nějak stáhne. Tak jsem se dozvěděla, že se jí asi něco nelíbí, ale že to problém není. Pak jsme procvičovali označení chodníku, hledání zebry, místa k sezení, jízda MHD, nástup a výstup a prostě všechno co je potřeba. Brenda si to ťapkala výborně, žádnou velkou chybu jsme neudělali, tak jsem byla spokojená. Když jsme byli ve městě tak u jednoho domu bylo lešení a jelikož Brendě všechno tak moc dobře šlo tak mi Majka řekla, že mám jít doprava. Tak jsem Brendě dala povel a ona z ničeho nic začala jít extrémně pomalu a tak nějak zastavovat a já nevěděla proč tak jí říkám znovu povel v před a Brenda stojí a až potom jsem zjistila, že se mi snaží zastavit lešení. Pak jsme si vyzkoušeli točité dveře, které se ani jedné z nás nelíbili a myslím, že už je taky nikdy nepotkáme.
Majka nás nechala na zastávce na Svoboďáku pochválila nás,ale největší pochvala patří hlavně Brendě a jela zpátky do Klubovny a mi jely domů. Bylo to opravdu pohodové procvičování a já jsem se ujistila, že všechno děláme tak jak máme. Takže jsem velice spokojená a Brendě bezmezně věřím.